Nauč se rozlišit počet od podílu, všimnout si oříznuté osy a spočítat společný výsledek z tabulky. Včetně krátké datové detektivky.
Graf může mít krásné barvy, dramatickou křivku a titulek, který skoro křičí. Pořád mu ale dlužíš tři obyčejné otázky: co ukazuje, v jakých jednotkách a za jaké období? Bez nich se z datové detektivky rychle stane soutěž v dojmech. Lupu nepotřebuješ. Na začátek stačí přečíst názvy os, hlavičky sloupců a poznámku pod obrázkem.
Následující smyšlená tabulka sleduje návštěvy obchodu a nákupy. Pro jednoduchost každá návštěva končí buď jedním nákupem, nebo žádným. Nejde o skutečnou statistiku, ale o materiál k procvičení. Nejdřív si bez počítání odpověz: kdy bylo nejvíc nákupů? A potom: kdy největší podíl návštěv skončil nákupem?
| Měsíc | Návštěvy | Nákupy |
|---|---|---|
| Leden | 120 | 30 |
| Únor | 200 | 40 |
| Březen | 160 | 48 |
Nejvíc nákupů bylo v březnu: 48. Podíly vycházejí v lednu 30 ÷ 120 = 25 procent, v únoru 40 ÷ 200 = 20 procent a v březnu 48 ÷ 160 = 30 procent. Tentokrát vítězí březen v obou disciplínách. Únor ale názorně ukazuje, že větší počet nákupů než v lednu nemusí znamenat větší podíl návštěv zakončených nákupem.
Mezi lednem a únorem přibylo deset nákupů. To je nárůst o třetinu původních třiceti, přibližně o 33,3 procenta. Podíl návštěv s nákupem současně klesl o pět procentních bodů. Věta „obchod si polepšil“ proto bez dalšího vysvětlení neříká, kterou veličinu hodnotíme. Při výběru odpovědi hledej přesně tu, na kterou se ptá zadání.
Za celé období obchod zaznamenal 480 návštěv a 118 nákupů. Celkový podíl je 118 ÷ 480, přibližně 24,6 procenta. Prostý průměr měsíčních podílů by dal 25 procent. Proč se výsledky liší? Měsíce nemají stejný počet návštěv. Únor s nižším podílem má zároveň nejvíc návštěv, takže v celkovém výsledku váží víc.
Jestli se otázka týká celého souboru, bývá užitečné vrátit se k původním počtům: sečíst příslušné případy, sečíst celky a až potom dělit. Průměr procent bez kontroly jejich základů je pohodlná zkratka, která občas končí v úplně jiné ulici.
Představ si sloupcový graf hodnot 50 a 60. Když svislá osa začíná na nule, rozdíl působí přiměřeně. Pokud zobrazená osa začíná na 49, viditelné části sloupců měří jednu a jedenáct jednotek. To ale neznamená jedenáctinásobný růst měřené hodnoty. Skutečný nárůst zůstává deset jednotek, tedy dvacet procent původních padesáti.
Zkrácená osa sama o sobě nemusí být chyba. Může usnadnit čtení malých rozdílů. Musí však být jasné, odkud začíná, a tvůj závěr má vycházet z hodnot, nikoli z toho, který sloupec vypadá jako mrakodrap.
Autobus měl při deseti sledovaných jízdách šestkrát zpoždění nula minut, třikrát pět minut a jednou deset minut. Jaké bylo průměrné zpoždění? A při kolika procentech jízd přijel bez zpoždění? Než pokračuješ, napiš si oba výpočty.
Celkové zpoždění je 0 × 6 + 5 × 3 + 10 × 1 = 25 minut. Průměr tedy činí 2,5 minuty na jízdu. Bez zpoždění proběhlo šest z deseti jízd, tedy šedesát procent. Průměrná hodnota neříká, že každá jízda vypadala stejně. Dobrá práce s tabulkou začíná právě rozlišováním podobných, ale ne totožných tvrzení.
Vyřeš pořadí čtyř plakátů, odhal úlohu se dvěma možnostmi a nauč se poznat, kdy šipky nebo tabulka udělají víc než další tip.
Praktický plán, jak zlepšit výkon v OSP testu u SCIO i přijímaček. Konkrétní trénink verbálního oddílu, analytického oddílu a numerických úloh.
